|
Evropská výstava ve Finsku 2006
Již nějakou dobu pravidelně jezdím na světové a evropské výstavy, tedy pokud se konají na evropském kontinentě a musím konstatovat, že od dob precizně zorganizované evropské výstavy v Bratislavě v roce 2003 jako by se pořadatelé předháněly v tom kdo Bratislavu trumfne. Barcelona v roce 2004 byla velmi dobře zorganizovaná akce a především s přihlédnutím k umístění výstaviště téměř v centru rušného města, bylo třeba před pořadateli smeknout. Tulln proběhl jakoby mimochodem, pro většinu českých vystavovatelů je to dobře známé místo, kde by nás nemělo nic překvapit a myslím, že ani nepřekvapilo. Letos Finsko a Helsinki. Když jsem v Helsinkách před dvěma lety trávila velmi studené lednové odpoledne slíbila jsem si, že se tam určitě vrátím, ale musí to být v létě. Ta atmosféra přístavního, ale ne zas příliš rušného města se mi zalíbila.Evropská výstava byla dobrou příležitostí si splnit tento slib. Na výstavu jsem přihlásila
své dva psy – velmi mladého
Come As You Are KIAORA, kterému jen o pár
dní unikla možnost soutěžit ve třídě mladých a tak jsem jej musela přihlásit
do mezitřídy s tím, že bude pravděpodobněji nejmladší v této třídě. Výstava se konala ve výstavním centru v Helsinkách v těsné blízkosti známé Hartwall Arény. O promyšlené organizaci svědčil již vstupní list, který jsem obdržela cca 14 před konáním akce. Krom katalogových čísel byly v obálce přesné veterinární podmínky vstupu (každý pes musel mít platné očkování proti vzteklině, parvovirozé, psince a infekčnímu kašli, kontrola se prováděla jen namátkově), rozspis kruhů a začátky posuzování jednotlivých plemen a další praktické rady včetně plánku výstaviště, možností parkování, označených vstupů se psy a také upozornění, že na výstavišti je zákázáno požívat alkohol mimo prostory restaurací. Finové jsou v těchto ohledech velmi strikní a tak v celém areálu platil též zákaz kouření, který si nikdo nedovolil porušovat. V přízemí byly pro kuřáky vyhrazeny speciální místnosti jakési buňky s klimatizací, které mohli kuřáci využít pokud zatoužili po své oblíbené cigaretě.
Vzhledem k informacím o nedostatku místa v blízskosti kruhů, neboť u kruhů byly jen vyhrazené prostory, kde bylo možno umístit vlastní klece, rozhodli jsme se vydat na místo již po pátečním posuzování a své klece si již umístit. Finsko je bezpečná země a jak jsme byly ujištěni nic se nám do druhého dne neztratí. Tak se též stalo. Před námi šli v sobotu na řadu ještě dvě jiná plemena a tak nebylo třeba po ránu na výstaviště spěchat a chtěli jsme si trochu po náročných dnech na silnicích oddychnout. Po velmi studených dnech zde v ČR nás Helsinki přivítali nádhernými letními teplotami a i procházka před půlnocí, ale za světla jako ve dne byla velmi příjemná jen v tričku a dlouhých kalhotách.
Příjezd k výstavišti kolem deváté ráno a vstup se obešel bez jakýchkoliv front, strkanic či stresu. V poklidu jsme dorazili na místo, kde na nás již čekali naši finští a lotyščí přátelé. Paní rozhodčí dokončila svou práci posuzování předchozích plemen s mírným zpožděním, ale bez přestávky přešla k posuzování bearded collií. Paní Carla Molinari posuzovala poměrně stručně a rychle. Ve třídě mladých psů bylo přihlášeno 10 psů, 2 se nezúčastnili – mezi nimi též Attila de Chester, kterého jsem měla tu čest osobně poznat při mé návštěvě ch.st. de Chester a papírově jsem jej považovala za horkého favorita na titul Evropského vítěze mladých. Tím se nakonec stal pes ze stejné chovatelské stanice ovšem po jiných rodičích Atout Coeur de Chester. Téměř ročním pes se zatím nestabilním pohybem, excelentní v postoji, výborně předveden. V pohybu se mi jevil jako lepší pes na druhém místě, ovšem na druhou pozici jej jistě odsunulo velmi amatérské předvedení a nedostatečná příprava na výstavu. Mezitřída byla obsazena jen třemi jedinci a na první pohled byl znát jejich věk, který více méně určil i pořadí, neboť celkově se jednalo o velmi vyrovnané psy. Ve třídě otevřené psů bylo přihlášeno 7 jedinců, jeden se neúčastnil. Jednalo se o třídu kde se mé názory na jednotlivé psy velmi výrazně rozcházely s názorem rozhodčí a to i v případě, že pominu vlastní účast v této třídě. Ve třídě šampionů bylo přihlášeno 7 psů a horkými favority byly jistě hnědý Ch.Valet de Coeur de Chester a ve Skandinávii zářící hvězda výstavních kruhů MultiCh.Show Must Go on De Chester. Bylo zajímavé vidět i ostatní šampiony – v mnoha případech jedince, kteří se již podílely na chovu nejen ve Skandinávii. Vítězem se stal ten nejmladší z nich teprve 26 měsíční Ch.Valet de Coeur de Chester, pes excelentního pohybu, výborné hlavy, na svůj věk až neobvykle bohatého osrstnění s požadovanou strukturou s ještě ne ustálenou hnědou barvou. Vzápětí se všichni vítězové jednotlivých skupin soutěžili o titul CACIB a Evropský vítěz 2006. Zcela zaslouženě zvítězil pes ze třídy šampionů a zcela zaslouženě res.CACIB získal pes z mezitřídy. Ve Finsku se zadává pouze jeden CAC pro každé pohlaví v plemeni. Ovšem do soutěže nastupují jen psi, kteří ještě nejsou finskými šampiony. Na běžné finské výstavě tedy do soutěže o CACIB nastoupí vítěz třídy, ovšem pokud už ten je finský šampion tak do soutěže o CAC nastupuje až další v pořadí v dané třídě – tj. klidně to může být 4. i další v pořadí pokud všichni předním umístivší se jsou již finskými šampiony. Neznalost systému zadávání CAC ve Finsku jak u rozhodčích tak u mnohých především zahraničních vystavovatelů a jak se mi osobně zdálo i u některých vedoucích kruhů vedla k mnohým zmatkům. Ty se netýkali našeho plemene, neboť zde si tituly nejvyšší odvezly zahraniční psi, kteří byly ve Finsku na výstavě poprvé a tak k žádným nedorozuměním nedocházelo. U příležitosti Evropské výstavy byl psovi/feně, kteří získali titul CAC přiznán titul finského šampiona. Po soutěži o Evropského vítěze psa se předvedl jediný pes veterán – Ch.Firstprizebears Vanderbilt, v naprosto excelentní kondici jak fyzické, tak srsťové, správné délky těla, ideální velikosti hlavy, tmavých očí a excelentního velmi veselého pohybu. Bylo vidět, že v kruhu je rád a výstavy ho baví. Zaslouženě si odnesl titul Evropský vítěz veterán 2006. Nejobsazenější třídou byla třída mladých fen, nebudu se k této třídě bohužel více rozepisovat, neboť jsem viděla jen malou část z předvedených fen. V mezitřídě fen se předvedly jen dvě feny, ve třídě otevřené fen bylo přihlášeno 5 fen ovšem 2 byly přeřazeny do třídy šampionů – z neoficialních zdrojů údajně z důvodu, že v mezičase splnily podmínky finského šampiona a tak musí na finské výstavě být předvedeny ve třídě šampionů. Ze 3 zbylých fen zvítězila zcela zaslouženě plavá fena ideálního pohybu a výborného předvedení – Firstprizebears Carmel. Ve třídě šampionů se pak předvedlo 8 fen. Horkou favoritkou třídy byla loňská evropská vítězka z Tullnu Ch.Firstprizebears Broadway, která třídu dle očekávání vyhrála. Broadway se předvedla v excelentní kondici srsti, má za sebou veleúspěšnou sezonu především na španělských a portugalských výstavách, kde v uplynulých měsících sbírala tituly BIG a BIS. Fena je předváděna profesionálním handlerem, ve stylu jižní Evropy. Fena se předvádí excelentně v pohybu, vyniká kvalitou a délkou srsti, která je ale velmi silně upravena stříháním. Domnívám, že právě to ji stálo lepší umístění na Crufts v letošním roce. Broadway v soutěži o Evropskou vítězku 2006 zvítězila, res.CACIB získala vítězka třídy otevřené Firstprizebears Carmel. Ve třídě šampionů fen se ovšem neztratil ani český chov – fena žijící v Lotyšsku Ch.ABC KIAORA doslova vyběhala v takto silné konkurenci krásné 4.místo. Ve třídě veteránů fen se předvedla opět ve výborné kondici Bristregal Easy Regal získala titul Evropská vítězka veteránů 2006. V soutěži o BOB-veterán, která je tradiční a velmi prestižní na finských výstavách poté porazila psa a postoupila tak do soutěže o BIS veterán. Osobně bych upřednostnila psa, neboť byl nejen lépe předveden, ale přece jen v o něco lepší kondici než fenka. Při volbě BOB-Veterán se strhl podél kruhu spontánní potlesk – ostatně oba veteráni si jej zasloužili. O titul BOB nastoupili tedy Evropští vítězové mladých i dospělých a BOB veterán. Na první pohled bylo zřejmé, že se bude jednat o souboj mezi dospělým psem a fenou. Souboj byl povzbuzován potleskem diváků a zde věk a zkušenosti obou psů z výstavních kruhů byly znát a titul BOB si odnesla fena. Stalo se něco velmi nevídaného, neboť Ch.Firstprizebears Broadway je dcerou i v ČR velmi dobře známé Ch.Firstprizebears Very Brown „Laury“, která se sama stala světovou vítězkou v Miláně v roce 2000 a letos se již počtvrté v řadě stal její potomek Evropským vítězem a BOB !!! (v předchozích letech na tyto tituly dosáhl 3x za sebou fenomenální MultiCh.Firstprizebears Apache). Krom toho též fena res.CACIB je dcerou Laury.
Na závěr proběhla ještě soutěž o nejlepší pár a chovatelskou skupinu v plemeni. V chovatelské skupině jsme my jako majitelé zúčastněných psů měli své želízko v ohni v podobě ch.st. Firstprizebears, kterou jsme zorganizovali jako dík chovatelům i bez jejich přímé účasti. Chovatelská skupina byla velmi mezinárodní a až do vyjasnění pravidel přímo na místě jsme netušili, že nemůže soutěžit 5 psů, jak jsme původně plánovali, ale pouze 4. Zvolili jsme nakonec variantu bez finského Ch.Firstprizebears Vanderbilt. Soutěžili tedy Ch.Firstprizebears Comanche z ČR, Ch.Firstprizebears Broadway ze Španělska, Ch.Firstprizebears Carmel and Ch.Firstprizebears Coffeeman z Ruska. V konkurenci 3 chovatelských skupin jsme zvítězili ! Soutěž se posuzovala klasicky - celá skupina jsme se museli rozhodčí předvést v pohybu i v postoji a rozhodčí každé skupině zvlášť napsala posudek. Poté nám byla předána fialová kokarda značící naše vítězství ! Měli jsme opravdu velkou radost – ostatně sestavení skupiny včetně stejného oblečení v tak mezinárodním složení, kdy ne každý zvládá angličtinu byla opravdu organizačně náročná.
Ještě drobná poznámka k organizaci práce v kruhu ve Finsku. Vedoucí kruhu zcela bravurně zvládal kdy dění v kruhu tak, že vůbec nedocházelo k čekání či prodlevám mezi jednotlivými třídami. Po posouzení každého psa ukázal stužku, kterou pes získal, aby bylo jasné jakou známkou byl pes oceněn. Růžová znamená ve Finsku výbornou, červená velmi dobrou a u nás tak oblíbená modrá jen dobrou. Ovšem pozor další červená již znamená první místo ve třídě, 2. místo ve třídě značí modrá, 3. místo žlutá a 4.místo zelená. Vítězové CAC, res.CAC obdrželi kokardu – pro CAC se stužkami modrobílými a pro res.CAC bledě modrou. Naše vítězná chovatelská skupina postoupila do odpoledních soutěží. Každý jsme již se vstupním listem obdrželi plánek s časovým harmonogramem odpoledních soutěží. Přesunuly jsme se tedy k přípravnému kruhu, kde probíhalo předposuzování jednotlivých závěrečných soutěží. Do přípravného kruhu organizátoři nepustili nikoho jiného než jednoho psa a jeho handlera. Zamezili tak naplnění zákulisí nekontrolovatelným počtem lidí. Už takto nás bylo v přípravných kruzích velmi mnoho neboť současně probíhalo předposouzení několika soutěží najednou tak , aby se rozhodčí mohli odebrat do velkého kruhu a nerušeně sledovat průběh celých soutěží. V zákulisí byly všude umístěny obrazovky, na kterých bylo možné dění sledovat. Na tribunu k velkému kruhu bylo třeba zakoupit speciální vstupenku. Kruh závěrečných soutěží byl jedním z nejhezčích, jaké jsem kdy viděla – prostorný, výborně osvětlený a nasvícený, s vkusnými dekoracemi, které nikoho nenechaly na pochybách, že se jedná o velmi prestižní show – tu nejprestižnější v letošním roce v celé Evropě. Vítězové jednotlivých soutěží získali poháry, pro umístivší se v soutěži BIS byly připraveny překrásné skleněné kokardy. Celé dění v závěrečném kruhu probíhalo na vysoké organizační úrovni. S několika přáteli jsme se shodli, že evropská výstava v Helsinkách byla akcí zcela mimořádnou. Sobotní večer jsme zakončili večeří s finskými přáteli a další den jsme se vydali na etapovou cestu zpět s noclehy a odpočinkem v Estonsku a v Polsku. ©Klímová Lenka
Výsledky výstavy:
|
| ©Lenka Klimova-KIAORA |